Dnes jsem šla na stehy, nakonec jsem musela jít, protože v Turnově šijí nějakýma jinýma nitěma, než tady v ústecké nemocnici. Drželo to jak šlak, tak jsem dnes šla na chirurgii, aby mi to zaštupování vypárali.

Takže ráno domašírovala tchyně hlídat holčičku a hned ve druhé větě - "Tak co, už jsi zhubla?" Znám ji, takže jsem to očekávala, ale stejně - když jsem jí řekla, že ano, že 8 kilo je dole, následoval zkoumavý a nevěřícný pohled, kterým mě sjela od hlavy až k patě. Naštěstí už se zdržela komentářů, ale stejně měla v těch očích napsané: " A to jako kde, vždyť na tobě není nic vidět!?"...
Baba jedna nepřejícná.
Jsem pak po cestě k autu manželovi říkala, že schválně, ať to sleduje, že tuhle větu teď vysloví pokaždé, kdykoliv mě uvidí a následovat bude tentýž udiveně překvapený pohled.
To je přesně ono, baba jedna, má 50 kilo i s postelí a v životě nepochopí tu radost z každého odhozeného kila.
Naštěstí jsem povznesena, pomyslím si něco velmi nehezkého, ale protože jsem dáma, řeknu to jen v duchu a jedeme dál.

_________________

- 4.4. konzultace v Turnově, nasávám informace a připravuju se psychicky

- Kolečko dokončeno, termín na tubu 26. června. Usilovně se snažím zdolat povinných 5 kg. A nervíky už pracují.
- 26.6. Tubu úspěšně zvládnuto, tak jdeme na to
