fórum.bandingklub.cz
http://forum.bandingklub.cz/

ake bolo vase prebudenie po a ake ste mali potiaze?
http://forum.bandingklub.cz/viewtopic.php?f=19&t=985
Stránka 3 z 4

Autor:  Romana Smolíková [ 29 zář 2011 20:01 ]
Předmět příspěvku:  Re: ake bolo vase prebudenie po a ake ste mali potiaze?

PIP jsem myslela JIP. Hi hi - prostě zábava musí být.

Autor:  lauritania [ 11 lis 2011 15:06 ]
Předmět příspěvku:  Re: ake bolo vase prebudenie po a ake ste mali potiaze?

romana k. - to si mala ukážkový priebeh , skoro ako "welnes oddych " :) . super , že ti to tak vyšlo. a kilečká ti už pekne odchádzajú :wink: , super .
Na tu vašu nemocnicu Turnov , pána doktora a sestričky - sú úžastné ohlasy tu na fóre , normálne vám ich závidím !!! keby niet tak veľa km a taká cena v čr , tak idem aj ja tam !!! no 5500eu - je naozaj na premyslenie !
romanko - tak nech sa darí !

Autor:  saga123 [ 13 lis 2011 19:46 ]
Předmět příspěvku:  Re: ake bolo vase prebudenie po a ake ste mali potiaze?

Holky, já bych tu bandáž až tak úplně nezatracovala - samozřejmě chápu, že každé tělo je jiné a někde to prostě nefunguje. Já mám ale teď docela pozitivní zážitek: skoro 4 měsíce jsem s váhou stála, teď jsem byla na doplnění a mám za týden dole 2 kg. Co se dá dělat, když se zastaví váha po tubu a nepohne se?

Autor:  lauritania [ 13 lis 2011 22:06 ]
Předmět příspěvku:  Re: ake bolo vase prebudenie po a ake ste mali potiaze?

saga123 - to som akurát dnes čitala niečo na Iscare , že to hubnutí po tubu sa zastaví asi tak po 4 rokoch a potom večšinou nič.stojí sa na váhe. to je výhoda pri bandu , že sa to dá regulovať. no asi všetko má svoje pre a proti. ale ty si ukážkový typ pri bandu :D , ide ti to super ! :D

Autor:  bossice [ 13 lis 2011 23:05 ]
Předmět příspěvku:  Re: ake bolo vase prebudenie po a ake ste mali potiaze?

Takže "veselé historky z natáč.....houbeles, z pobytu v nemocnici". Konečně jsem se k tomu dohrabala.

Nástup v den operace ráno - zvolila jsem klasickou cestu příjmu, která však proběhla trochu neklasicky a zmateně. To je tak, když se nenastoupí den před operací, ale až v den operace.
Hlásím se na ambulanci chirurgie, že jdu na příjem....prý to asi těžko, nic tu o vás nemáme. Povídám, že jdu tedy do přijímací kanceláře, ať mi dají příjmové papíry. Nene, my si pěkně zavoláme nahoru na lůžkový, jestli opravdu vás čekají. Tak jo. Můžete dál do přijímací kanceláře. Čekám. Ťukám na dveře. Buším na dveře. Nic, nahoře nesvítí "čekejte prosím", tak se vracím o 3 kroky a táži se u pokladny, zda vůbec v té kanceláři někdo je. Prý musíte zaťukat. Pokrčení ramen. Vzdávám to a mažu nahoru na lůžkový, jelikož mi zbývá málo času na přípravu na sál. A na sesterně další překvapení...mno, my Vás nemáme kam dát. Po chvíli dohadování, co se mnou, manžu pro jistotu posílám už do práce, bágl mi háže naproti k Vlčici na nadstandard, aby o něj ty rojící se lidičky nezakopávali. Zase čekám. Opravdu, nemáme pro Vás postel. Do rána se to všechno zaplnilo. Tak jedině, že půjdete rovnou na ARO. Tssssssssss, to se mi teda nechce, navíc "nosič" je už v tahu. Tak povídám, že než se dohodnou, počkám u Vlčice na nadstandardu, abych na chodbě nepřekážela, ale spíš si nechci připadat jako chudý příbuzný...jedna sestřička hlásí vtipně, že je volná koupelna. Nejspíš to byla zlomyslnost, páč tam se předtím drhnula bezdomovkyně, zavšivená a zablešená. Jo.
Takže tvrdnu u Vlčice...která už tu pobíhá, že vše ruší a jde domů, kroky už k tomu dávno podniká, jen u ní ještě nebyli doktoři. Ti přikračují za chvíli, mně zas vyšupují na chodbu...takže Vlčice jde domů a já se deru o její nadstandard, ač jsem původně chtěla korunky ušetřit. Na lízátka, jak jinak. Takhle ale dostanete všichni jen špejli :lol: .
Takže během minuty vyplňuji dotazník, podepisuji souhlas, přestrojuji a ležím, honem honem pupík, kanylu...nedaří se, tak bez ní rovnou na sál. Nestačím se ani řádně nadechnout, natož vybalit. Pokoj opouštím v chaotickém stavu, sestry zamykají a klíč berou k sobě-----------a pauzička, prosím.

Probuzení na ARO bylo teda krušný, narkóza mi rozjela poruchy rovnováhy (moje letité...porucha vestibulárního aparátu a orthostatické potíže), takže k tomu logicky patří pocit na zvracení...lekla jsem se, že to začínají být přesně stejné příznaky, jaké jsem měla ve svých 33 letech, když mě zastihla embolie s krvácením do mozku. Tím pádem mě rozrušil strach a rozjel se úzkostný syndrom mé depresívní choroby...navíc jsem nedostala na ty nervy svoje léky, asi ani nešly kombinovat s narkozou. Horkost, klepavka, nemožnost dýchání, mluvení, stále náhubek a příkazy dýchejte...až do druhého dne, cesta na vozíčku k rtg...jsem myslela, že chcípnu, musela jsem pořád prosit, aby jela pomalu a zastavovala...výtah...další hrůza, na rtg museli čekat, až mi zabere v pořadí už několikátá injekce proti dávení...no a teprve, když jsem sklůtla kontrastní látku, udělalo se mi líp. Takže cesta zpět na ARO už byla hlemýždím sunutím, neb jsem asi vyděsila sestru, pořád se mě ptala, co má dělat, aby mě to přešlo....nic, jen vše pomalu a klidně, aby se to se mnou nehoupalo a mohla jsem upřít zrak na jedno místo. No na ARO znovu náhubek a prý dýchejte jak o život, neb s takhle nízkou saturací si Vás tu budeme muset nechat. Tak jsem lokala jak kapr. Kdo by tam chtěl dál v tom šrumci zůstávat? ...přišla vizita, sestra nenápadně sundala náhubek, doktor řekl tak dobrý, budete moci na svůj pokoj. Hurá. (pozn. autora - všimněte si, že ten hnusný úsek píšu v čase minulém, tudíž zapomenuto...)

Jízda na posteli mi zase zvedá kufřík a motanice opět báječná. No ale to byl jen kousek, takže zdárně překonávám,. No a ejhle, stojíme s postelí před mým pokojem a....no co myslíte? Nemůžou najít klíč. Báječný, ale mně je to celkem jedno, hlavně, že už stojí postel a nikde se mnou nešurujou. Tak se hledá klíč. Prý ho nejspíš máte ve své kabelce a kam jste ho dala? Chtěla jsem říct - hledejte, šmudlinky - ale říkám, že klíč mi nedaly, ale ať si mě klidně prošacujou. No klíč stále nikde. Tak hledají v pláštích sester a koná se všeobecná poptávka. Nakonec se klíč někde vynořuje, ani nevím kde, hlavně, že prý byl na očích. Parkuji konečně ve svém nadstandardu a nazdááár, snad si už odpočinu. A kruciš, žádné lebedění nebude, překáží kabelka a prudí kapačka. Atd..............

A teď nastává čas, kdy bych měla někomu napsat SMSku, odpovědět či zavolat. Ale co to? Ruce neposlouchají, na displeji telefonu se mi i přes brýle nedaří srovnat písmena. Tak to vzdávám. Tímto se omlouvám všem, kteří čekali a nedočkali se.
Po pár dnech jsem dostala povolení špacírovat po chodbě, šlo to, tak jsem vybrala poslední kapačku a v sobotu ráno domů, už jsem nemohla vydržet tu nemožnou postel. S sebou jsem měla své 2 pomocné polštářky, ale prostě znáte to, svoje postel je svoje postel. Vrátila jsem se domů, přestrojila do noční košile a hnedky se šla laskat se svoji měkkoučkou postýlkou a hned chrupkala. Ó, to byla slast!

Autor:  betka [ 14 lis 2011 04:56 ]
Předmět příspěvku:  Re: ake bolo vase prebudenie po a ake ste mali potiaze?

Bossinko, ty si si toho užila. Tá cesta z ARA na RTG je fakt "niečo", preto ak si mala ešte aj takéto problémy, tak to si si to teda vybrala. Ja som mala po opke len malé motky, zvracení žiadne, no tiež som každú chvíľu prosila, aby sme išli na tom vozíku pomalšie. Tak som veľmi rada, že si už OK, čo si mi potvrdila aj včerajšou návštevou. Si ozaj také naše turnovské sluníčko. Mne si včera tak pomohla, že som od tvojej návštevy nemala bolesti, nemám ich doteraz, tak dúfam, že to už bude OK. Naša Turnov mama. :)

Autor:  bambulka77 [ 14 lis 2011 05:37 ]
Předmět příspěvku:  Re: ake bolo vase prebudenie po a ake ste mali potiaze?

bossinko Tak to si si teda uzila!!!! Ale je uzasne,ze to takto beries, na bolesti a trapenie rychlo zabudnut a uz si len uzivat !!! A vdaka,ze si sa podelila o svoju skusenost :)
betka Tebe prajem,aby si uz mala len bezbolestny stav a prazdne kabelky! :wink:

Autor:  lauritania [ 14 lis 2011 09:06 ]
Předmět příspěvku:  Re: ake bolo vase prebudenie po a ake ste mali potiaze?

bossice - ten začiatok tvojho príjmu znel ako " neisť na operáciu " :P , niekto poverčivý by to asi vzdal a utiekol . :lol: mala si to zaujímavé , a ten priebeh po prebudení ,cesta na RTG - " ou ou " ..... no hlavne že to máš už za sebou a uspešne !!!! :D :D :D , už len rýchle kilové úbytky !
betka - ty už by si mohla isť aj domkov :D - držím palce !!!

Autor:  Jeniferx [ 14 lis 2011 11:58 ]
Předmět příspěvku:  Re: ake bolo vase prebudenie po a ake ste mali potiaze?

Bossiiiii ufff to muselo být drsnýýý :wink:

Autor:  ALENA [ 14 lis 2011 14:32 ]
Předmět příspěvku:  Re: ake bolo vase prebudenie po a ake ste mali potiaze?

boss přečetla jsem to jedním dechem a vrátila se myšlenkama zpět, když jsem byla po tubu a pak mě znova řezali, přesně takhle mi bylo a tohle jsem prožívala, zvracela, motala se a psát jsem vůbec nemohla, bylo to hnusné :evil: :twisted:
cítím s tebou a vím, jak hrozné to bylo :shock: a ty jsi ještě skoro neměla kde hlavu složit :roll:
jsi bojovnice a proto i tuhle bitvu jsi vyhrála :!: :!: :wink:

Autor:  bobule [ 14 lis 2011 19:21 ]
Předmět příspěvku:  Re: ake bolo vase prebudenie po a ake ste mali potiaze?

boss
tak špejli jo? tsssssssss :twisted: :lol: :lol: :lol: :lol:

Autor:  Antonín Vitk [ 06 pro 2011 16:39 ]
Předmět příspěvku:  Re: ake bolo vase prebudenie po a ake ste mali potiaze?

No u mě resekce probíhala to klasické před operační kolo ,gastroskopii (Radši zastřelit než jít znovu :D naštěstí je to jen chvilička) psycholog ,interna,sono ,anesteziologie atd tohle vše proběhlo v pohodě .
Den před operací :D
Když mě vzali na přijmu a pak sestřičky na pokoj šok sestřičky na mě ještě dostanete oběd a večeři a já na ně koukal jestli ví vůbec na co jdu ?:-D
Večer se pan z anesteziologie pokoušel o centrální katetr po dvou pokusech a prý selhání materiálu :D to vzdal nevím kdo víc trpěl já nebo on když se pokoušel udělat díru do hrudi no aspoň si on a sestřička za posilovali vypadali pak unavenější než já tak bohužel byla kanilka jen do žily smůla.
Den D
První pokus o vstup na sál připraven na sále a najednou přišla doktorka ,že my včera zapomněli udělat rentgen potom co se pokoušeli o centrální katetr a z důvodu bezpečností jestli nebude vadit ,že půjdu ,až jako další v pořadí a já že ne bezpečnost v první řadě.Po rentgenu a chvilce čekaní zpátky na sál a vše v pohodě v limbu jsem byl už po 2 sekundách možná dřív :D
Probuzení na jipce týž den odpoledne ..
Lehce z drogovanej :D a z léky pro ti bolesti.Otevření očí první pohled na mamču vypadala ,že každou chvíli chvíli sebou švihne a bude potřebovat jipku ona .Prohodil jsem sní jen par slov byl jsem moc unavený a trápila mě nevolnost tak jsem se rozloučil a zas v limbu.Probuzení po nějaké době trošku bolest začínala nabírat na obrátkách naštěstí přišel zdravotní bratr asi někde viděl me údaje na monitoru ptal jsem se ,jestli mám bolesti a já ,že trochu jo tak my přidal léku a hned jsem usnul .Při další pro buzení trošku je my lépe a uvědomují si ,že mám v nose trubičky na dýchaní tak to bylo v pohodě ,ale jak jsem trošku odhrnul deku a viděl jsem jak my přímo do břicha vedou další hadičky ven tak jsem málem zase omdlel.Noc už probíhala dobře a většinu jsem prospal.
Další den probuzení na jipce klasická nevolnost a jen menší podprahová bolest nic hrozného a trubičky furt tam kde večer tak na sestru jak dlouho to budu mýt ,že u každeho je to jinak ,ale u někoho i vice dní tak jsem si říkal co jsem komu udělal naštěstí při první vizitě přišel doktor zeptal jak je koukl kolik vyteklo trubičkami ze mě sajrajtu a ono skoro nic doktor dobrý vytáhnout a mazat na normální pokoj terno fičím pryč(odvezen vozíkem :D).
První den jsem po jipce prospal a popíjel čaj.
Další den už lépe na nohou ,žádná bolest je nevolnost a K jídlu vývarek (Dvě lžičky ani tuk)
Další dny bych šel klidně domu ,ale doktoří ne pokoušeli se mě vypást :D
3 a 4 den k jídlu neředěný !!! jogurt a přesnídávky panebože oni se mě pokoušejí zabít na přejezení vždy snědeno tak čtvrtka a pryč. Čtvrtý den dokonce bramborová kaše bože kde sem se to dostal všude jsem četl tekutá strava prvních 14 dní.Snědl jsem tři lžičky a už jsem byl sytý .
Další dny do konce veku ze sýrem a mleté maso s těstovinovou rýží piškoty vždycky jsem se po nimral snědl dvě lžičky a zpátky .Pozor !! Pozor !!! bílá káva k snídani nepit hnus :D
a dnes domů.Kromě rozdílných názorů co se týká já a jejich pokusy ze stravováním.Jinak personál nemocnice mýlí a vstřícný a plně profesionální jsem úplně spokojen.Tím bych chtěl na dálku poděkovat a poslat pozdrav na dálku všem co se o mně starali a operovali ve vítkovické nemocnici za jejích výborně odvedenou práci a péči.
Ps: Omlouvám se případně za nějaké hrubky jsem dysgrafik a dyslektik. :D

Autor:  lauritania [ 06 pro 2011 21:44 ]
Předmět příspěvku:  Re: ake bolo vase prebudenie po a ake ste mali potiaze?

ahoj antonín - na dysgrafika a dyslektika super napísané. ja som aj hladala tu na fore , či ty alebo maminka ste už dali o sebe vedieť. :D
super , díky za príbeh. myslím , že si mal celý pobyt v pohode , bez nejakých vážnejších ťažkostí , čo je super. :D
takže prajem ti : rýchlu rekonvalescenciu , žiadne problémy , a skvelé chudnutie !
sprav si ešte do podpisu metrík , hod tam nejaké udaje , určite su všetci zvedaví na tvoje pokroky. :D

Autor:  sinkaninka [ 06 pro 2011 23:15 ]
Předmět příspěvku:  Re: ake bolo vase prebudenie po a ake ste mali potiaze?

nejvíc jsem zvědavá já:)),při takové váze to bylo strašně težké.vztahy jsem mněla pocit se
scvrkly do věty zase jsi to snědl?teda
spíš sežral:) :(.co se týká nemocnice tak jsem ráda,že to takhle vnímá .z mého úhlu rodinného příslušníka mám jen jednu výtku a to tu ,že mi v den operace nechtěli přes telefon podat informace:(,bylo to fakt dost těžké o došlo i k několika nedorozumnění z toho pramenící ,až budu mít nadhled tak to popíšu .myslím,že by stačila maličkost bud dat pacientovy heslo,pin k dispozici at to da komu chce s tím,že informace podají .podotýkám,že jsem byla i v kartě jako kontaktní osoba.hlavně ,ale velké díky panu docentovy a i sestřičkam ,syn byl nadšený lidským ,osobním přístupem .vím zní to jak fráze ,ale je to fajn,že je spousta sestřiček,které mužou být na sebe hrdé.

Autor:  účetní Martina [ 07 pro 2011 05:32 ]
Předmět příspěvku:  Re: ake bolo vase prebudenie po a ake ste mali potiaze?

sinkaninko a Tondo - jsem ráda, že jste (oba :lol: ) v pořádku a Toníka vítám do nového života. Krásně jsi popsal svůj průběh operace.

Stránka 3 z 4 Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina
Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group
http://www.phpbb.com/