Dobrý den,děkuji vám za odpovědi. Už je mi trochu lépe, tak taky o sobě něco napíši: Je mi 49 let (poč. váha 110 kg), o operaci jsem se dozvěděla asi před rokem, ze začátku jsem ji jednoznačně zavrhla. 1.proto, že mám hodně nízký práh bolesti a strašně jsem se bála - ale to asi všichni tady. 2.už 27let se nemohu vyrovnat se smrtí někoho velmi blízkého a v podstatě od té doby jsem (mimo těhotenství) nevstoupila do nemocnice, i obyčejná návštěva ordinace mi působí stres týden dopředu. No ale to je jen můj problém. Až mně začala tlačit do operace moje diabetoložka (jsem diabetik II. na inzulinu 4x denně) a taky se konečně dočkám svého prvního vnoučete, to mně asi přesvědčilo, abych tu snad se svými dětmi byla co nejdéle. Kolečko jsem začala obíhat před rokem, ale aby to nešlo tak hladce, tak při posledním vyšetření se přišlo na problém s játry. Půl roku pauza, "problém se neměnil", tak jsem dostala svolení k operaci, s tím že se to pak bude sledovat. Poslední vyšetření bylo předoperační - interna, lékař který mně vůbec neznal. Hned mi řekl, že není zastáncem těchto operací, že se už v životě "nenažeru", že se změní mé tělesné proporce(tím myslel prsa), a že od potíží s cukrovkou mi to stejně nepomůže. A že kvůli cukrovky se mu nechce mně pustit. Ale já mu říkám, že cukrovka je ten hlavní důvod, proč na to jdu, snížení hmotnosti samotné je sice příjemné, ale pro mne celkem nepodstatné, ale snad to pomůže. Co já prý vím, co bude za 20 let. Tak to jsem mu řekla, že v mém věku je mi to celkem jedno. Je fakt, že ve mně celkem vzbudil pochybnosti, ale neměla jsem už čas o nich přemýšlet a výsledek jsem odevzdala na ARU. Na operaci jsem byla 25.4.2013, gastrický bypass, doc. Holeczy. Ze začátku jsem operaci špatně snášela, myslím prostě, po zkušenostech, že se mi všechno velmi špatně hojí. No už jsem doma, zatím jsem vůbec (ani po operaci) nezvracela. Jelikož ani v nemocnici mi nedávali kašovitou stravu (kromě dvou dnů - kdy byl jen vývar), tak se alespoň snažím dodržovat 80g porce a hodně rozžvýkat. Problém je samozřejmě také s pitím, byla jsem zvyklá z 80% pít jen vodu, která mi nejvíce chutnala. Ta mi ovšem teď smrdí a nejsem schopna ji požít. Taky, což je mi divné cítím pachy - místo parfému - smrad. Tak to nechápu vůbec. Jinak na jídlo nemám chuť, vůbec bych ho momentálně nemusela, ale celkem se přemáhám. Mám sice spoustu otázek, tuhle diskuzi již pročítám rok, ale pořád ještě nejsem u konce. Teď přemýšlím, čím nahradit veku, která mi už leze krkem (jakým jiným pečivem)? Je to všechno ještě moc čerstvé, pokud se někdo před operací chce něco zeptat, co jsem nepopsala, ráda mu odpovím.
_________________  Gastrický bypass, 25.4.2013 Vítkovice, doc.Holeczy 49 let
|