fórum.bandingklub.cz
http://forum.bandingklub.cz/

Padlé prstýnkové bojovnice...
http://forum.bandingklub.cz/viewtopic.php?f=52&t=971
Stránka 6 z 58

Autor:  martina [ 05 zář 2011 07:50 ]
Předmět příspěvku:  Re: Padlé prstýnkové bojovnice...

po posledním příspěvku katky tady přidám svůj poznatek - bandáž mi byla v operována v roce 2006 (což bude letos 5 let) při váze 110 kg, z počátku jsem skutečně neměla vůbec, ale vůbec žádné problémy. Byla jsem nadšená, jedla jsem málo, hubla naprosto předpisově, možné ještě o něco víc, jíst jsem mohla vše - i maso, jen rýže mi dělala problém, ale na to jsem byla upozorněna. Takže jednodušše řečeno - co víc si přát????????????????

Po půl roce přišlo první doplnění a s ním - první kila nahoru, takže opět nasadit tekutou stravu, aby to šlo dolů. Ano výsledek byl 84 kilo, byla jsem šťastná. Po nějaké době po nátlaku na pana doktora, že mám hlad a nestačí mi velikost porce, přišlo druhé doplnění. A.................. nevím, zda to bylo po tom doplnění, či ne, ale nastaly problémy. Něco málo víc jak ROK po operaci. Bolesti v oblasti portu, otoky, červené boule byly na denní pořádku. Vždy 14 dní to bolelo, pak týden klid a znova a pořád dokola. K tomu jsem nemohla téměř nic sníst, pila jsem jen vodu, a to jako na počátku po operaci - jeden lok - mezera - jeden lok - mezera atd. Cokoliv jsem "snědla" šlo v zápětí VEN za hrozných bolestí. Kontaktovala jsem pracoviště, kde jsem byla operována (ISCARE) a objednala se na kontrolu. Dojela jsem a ............ pan doktor nebyl a bylo mi sděleno, že takovou dobu po operaci mi musí stačit sestřička, která se mnou probere jídelníček. Poděkovala jsem a objednala se znovu, že potřebuju konzultaci s lékařem. Bylo to poznamenáno, měla jsem si psát jídelníček a kdy mi je špatně atd. Přijela jsem na novou domluvenou kontrolu a jaké bylo mé překvapení - situace se opakovala. Prostě jsem byla dlouho po operaci a nikdo s chirurgů se tam se mnou nemínil bavit, i když jsem měla problém a má váha byla opět 100 kilo, aniž bych cokoliv jedla.

Díku tomuto foru a na doporučení jsem se objednala do Turnova, kde se mě ujal náš jedinečný pan doktor Hrubý, který mi poprvé udělal RTG žaludku a zjistil, že bandáž je sice volná, ale spodní žaludek prostě nepracuju. Vše co sním či vypiju zůstane v horní části a ta to prostě vypudí. Bandáž zapříčinila to, že ten žaludek si odvykl pracovat a začal se chovat tak, jak se choval. Byla jsem vyhladovělá, a proto si moje tělo začalo ukládat absolutně všechno, tudíž i tu trošku vody, co jsem do sebe občas dostala. Takže jsme se dohodli na band ven a udělání tubulizace. Při operaci bylo navíc zjištěno, že mi hadička od portu přirostla k játrům, proto ty občasné nevysvětlitelné bolesti při prudčím pohybu. Prostě za ně zatahala.

Po reoperaci, od které již zanedlouho uplynou 3 roky se cítím skvěle, odpadly bolesti po portu, můžu jíst opravdu všechno (no dobře - nemůžu červenou řepu :lol: :lol: :lol: :lol: ), zhubla jsem tolik kilo, kolik jsem si ani v nejodvážnějším snu nedokázala představit a je mi dobře. Proto, když se někdo bezhlavě žene do bandáže jen proto, že ji bude mít dřív než jinou operaci, tak musím reagovat.

Vím, že tento můj příběh spousta lidí tady už zná, byl ve starém foru v Kavárně, ale myslím, že i pro nováčky bude tato moje zkušenost ponaučením. Pokud začnou problémy s bandem na nic nečekat a jít a otravovat lékaře tak dlouho, až se začne starat a něco dělat.

A ještě se tady někdo - myslím Romča K. - ptal na nevýhody tubulizace - tak jedna by tady byla :lol: - doživotně budu brát léky s omeprazolem - je to u malého počtu lidí, někdo je může vysadit měsíc po operaci, někdo do půl roku a pár lidem zůstane doživotně, což je můj případ, ale jeden prášeček ráno na lačno nikoho nezabije, ne?

Autor:  verca [ 05 zář 2011 07:55 ]
Předmět příspěvku:  Re: Padlé prstýnkové bojovnice...

nejhorší a nejsmutnější na tom všem je to, že ty problémy projeví až za nhějakou dobu...ze začátku je člověk spokojený, tak si nepřipouští, že bude mít někdy v budoucnu problémy..... chjo, je mi vás opravdu líto..... :?

martinko skvěle jsi popsala svůj "příběh" s bandem.... díky za něj :wink:

Omeprazol jsem přestala užívat cca 3 týdny po opce a od té doby neberu NIC - ale jak píšeš - je pár jedinců, kteří neberou nic... a mezi ty se naštěstí také počítám... :lol: :lol: :lol:

Autor:  katka04 [ 05 zář 2011 08:03 ]
Předmět příspěvku:  Re: Padlé prstýnkové bojovnice...

martina si opravdu jedna z mála co mohla po operaci bandáže všechno. Od hodně lidí slyším, že nemůžou maso, pečivo a tak. Prostě to neklouže dolů jak má. Ale je to všechno jenom sprostředkovaně. Kamarádka má bandáž už taky dost dlouho, ale už tu doplňovací. S věkem přibývají potíže. Doplněná na maximum, ale má rozhozenou štítnou žlázu a operovaný vnitřek, hormony si dělají co chtějí ( k lékaři chodí není nezodpovědná) a bandáž nepomáhá. Jedině tak v tom, že je doplněná na maximum (teda to jí řekli) a nic nepozře. Je jí skoro po všem špatně. A přesto váha občas vyletí nahoru ( ne teda drasticky na to se moc hlídá).
Je mi líto, když slyším co všechno je u bandáže za problém a je jedno jeslti hned a nebo za čas. Prostě to má pomáhat a místo toho to hodně lidem přineslo moc problémů. Už by to neměli operovat :cry:

Autor:  Dada73 [ 05 zář 2011 08:06 ]
Předmět příspěvku:  Re: Padlé prstýnkové bojovnice...

Také jsem moc ráda, že upozorňujete na tyto problémy a ať si to každý pobere, jak potřebuje.

Já mám také štěstí neberu žádné prášky a ani jsem po opce nebrala, takže jsem také vyjimka. :D :D

Autor:  martina [ 05 zář 2011 08:08 ]
Předmět příspěvku:  Re: Padlé prstýnkové bojovnice...

katko tak tvoje poslední věta je na jedničku s hvězdičkou, a přesně vystihuje celou podstatu věci, protože opravdu je jedno, zda problém je hned, za půl roku, za rok či dva - ten problém by prostě nastat NEMĚL, protože si tuto operaci všichni dali ve víře, že jim pomůže, a výsledek?????? NO COMMENT, samozřejmě jsou i lidi, kteří jsou spokojeni a bandáž jim pomohla a pomáhá dodnes, anebo si prostě zvykli žít i s problémy, které s sebou přináší - nevím. :?

Autor:  katka04 [ 05 zář 2011 08:11 ]
Předmět příspěvku:  Re: Padlé prstýnkové bojovnice...

Dada73 gratuluju k výjmečnosti :wink:

Autor:  Dada73 [ 05 zář 2011 08:12 ]
Předmět příspěvku:  Re: Padlé prstýnkové bojovnice...

Katka04 fakt díky, ale zase pro změnu stojím a stojím :twisted: :twisted:

Autor:  katka04 [ 05 zář 2011 08:16 ]
Předmět příspěvku:  Re: Padlé prstýnkové bojovnice...

Dada73 já taky stojím, ale včera se to tam už začínalo jako míhat na začátku 82. Jenže 83 stejně vyhrálo mrcha

Autor:  Terča [ 05 zář 2011 09:14 ]
Předmět příspěvku:  Re: Padlé prstýnkové bojovnice...

Boss, jj, jak popisuješ ten Bossákův pohled na celou věc, vybaví se mi Milan. Při pohledu na mě, kdy jsem po prvním soustu letěla na wc, kde jsem 20 minut slinila na mísou, to jen utvrzovalo jeho odpor k bari operacím . Naštětstí si na to teď už ani nevzpomene :) .
Jeník je relativně krátce po operaci. Já nevím, jak jsi to měla Ty, ale já první rok po operaci žádné problémy neměla, spíš jsem ani nevěděla, že nějakou bandáž mám. Neměla jsem problémy ani po mase, ani po rýži, ani po ovoci a zelenině...
Marti, ve svém příspěvku si narazila na jednu věc, na velikost porcí. I to jsem si zažila, kdy jsem to Mudr říkala a ona mi tvrdila, že to není možné možné, že mám po své porci hlad. Tvrdila, že mi to prostě musí stačit.
Já musím být ve všem extrém, já beru Omeprazoly dva, ráno a večer. Vůbec to neřeším, hormony na štítku mám taky doživotně, stejně tak i železo...

Autor:  Vladimíra Bárová [ 05 zář 2011 11:45 ]
Předmět příspěvku:  Re: Padlé prstýnkové bojovnice...

Verči,
také jsem myslela, že je to po doplnění kroužku normální, ale když mi časem krooužek splaskl a dávení zůstávalo, tak už se mi to zdálo divné. Na doplnění ani nejdu, řeknu, že mi to za tu bolest nestojí. Jsem zvědavá, jak se bude primář tvářit. Před opkou mi nedali na výběr, takže jsem to brala, že by mi jinou neudělali. teď mě mrzí, že jsem se nechala tak rychle zbláznit.

Autor:  ALENA [ 05 zář 2011 13:15 ]
Předmět příspěvku:  Re: Padlé prstýnkové bojovnice...

pokud můžu i já k tématu něco napsat, protože já jsem zvláštní exot, krerý nehubne ani po tubu :shock: tak mně nikdo nedal na výběr, jakou chci operaci, byla mi naordinovaná bandáž-2007, problémy jsem měla stejné jako ostatní, skoro nic jsem nepozřela, stále zvracela, příšerné bolesti :evil: musela jsem doktora dlouho a pracně přesvědčovat, aby mi udělal reoperaci, nechtělo se mu do toho, stále mně doplňoval a já stále víc hladověla a zvracela a váha šla nahoru.
Pak mi konečně udělal tubu i když jsem měla zájem o jinou operaci, tak podle něho je tubu ideální :roll: hubla jsem půl roku, pak se mi to zabrzdilo a nakonec jsem přibrala všechno co jsem zhubla :shock: možná je chyba ve mně, ale myslím, že lékař by měl pacientovi pomáhat a ne jen operovat to, co mu pojišťovny výhodně zaplatí :x jsem skoro 3 roky po tubu a stále jsem na začátku a můj lékař to neřeší, mám se prý víc snažit a napsal mi Xenicall, možná abych ho již neobtěžovala návštěvama. Také mi řekl, že mám dost jinejch zdravotních problémů, taky nejsem nejmladší, málo se hýbu........ prostě si za tohle všechno můžu sama :roll:
Omlouvám se, že to sem píši, ale myslím si, že by jste měli vědět, že i tohle se může stát.
Jak píšeJeník o těch lécích na odvodnění, tak já je beru již 10 roků a stejně jsem stále zavodněná, když je horko, tak hrozně oteču, ale to mi dělá moje nemocné srdíčko, tak se ani pořádně neodvodním :evil:

Autor:  Romana Kilbergerova [ 05 zář 2011 15:22 ]
Předmět příspěvku:  Re: Padlé prstýnkové bojovnice...

Tak já taky přispěji svým příběhem. 2009 bandáž Iscar zhubla jsem ze 100 na 93 po operaci cca za 1 měsíc a pak už se nedělo nic. Poté bylo první doplnění 2.5ml ,žádné omezení žádná kila dolů . Asi za půl roku druhé doplnění 2.5.ml opět žádné omezení žádná kila dolu naopak 3 nahoru. Konzultace a vyslechnutí jak jsem nedisciplinovaná. Když jsem přibrala na 100 tak jsme se s doktorem rozhodli že se na to podíváme pod rtg. Ještě jsem si stačila dojít pro termín a pak jsem zjistila že jsem těhotná a musela jsem řešit jiný problém. Potom už jsem se obrátila na radu děvčat do Turnova a dále to řešila s doktorem Hrubým. Pod rtg bylo zjištěno že bandáž ačkoliv doplněná na 5ml je úplne volná a tak mě doplnil 3,5ml. Stejně jsem ale jedla 200gr porce tak jsme doplnili ještě 1ml. Porce se upravili na 100g a já začala ubívat na váze první měsíc 7kg pak 2kg a další měsíc taky 2kg. Po prvním měsíci mi začali problémy že už jsem nemohla jíst vše hlavně pečivo pak se postupně přidávaly další věci až jsem mohla jen kefíry a jogurt. nápoje jinak jsem měla obrovské bolesti a vzápětí šlo vše ven se slzama v očích. Když jsem vyzvracela i džus tak jsem řelkla dost .To radši budu tlustá než nemocná anoretička. Zašla jsem za doktorem a upustili jsme bandáž. Dnes vám můžu napsat i radostnou zprávu že 25.10. jdu do turnova na reoperaci a jsem štastná jako blecha. Děkuji všem děvčatům která mé trable sdílely semnou a vždy poradily nebo nakoply.

Autor:  qwys [ 05 zář 2011 15:32 ]
Předmět příspěvku:  Re: Padlé prstýnkové bojovnice...

No teda Romco, takze to vyslo? Tak gratuluju :) Ja se budu muset cely zivot hlidat, at uz zhubnu, nebo ne, ale co, neponechavam to osudu, abych byla jak kus sudu... Ale nez bych se dockala reoperace, jestli vubec, kdyz je jicen take sycen - treba by mi to ani neudelali, kdyz ho mam roztazeneho :)

Autor:  Mona [ 05 zář 2011 15:33 ]
Předmět příspěvku:  Re: Padlé prstýnkové bojovnice...

Romčo, super!!!!

Autor:  Romana Kilbergerova [ 05 zář 2011 15:43 ]
Předmět příspěvku:  Re: Padlé prstýnkové bojovnice...

Holky dík ,taky jsem měla nervy když jsem mu dnes volala. Čekala jsem jestli se vejdu ještě letos se svojí pojištovnou a ono to klaplo. :wink:

Stránka 6 z 58 Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina
Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group
http://www.phpbb.com/