Bossice - je to tu opravdu neveselé čtení . . . To,co píšeš ty a nebo třeba Deivi25 a Martina, jsou dost odstrašující a vlastně i děsivé příběhy . . . Protože vidím,že můžu přispět i svou troškou,tak napíšu taky to,co jsem tu už před časem psala,ale pro nováčky,kteří by to těžko hledali . . . Musím říci,že já jsem od začátku skutečně neměla skoro žádné problémy. To skoro znamená,že jsem třeba ještě neměla zmáknuté dokonalé rozkousání a některé jídlo (kuřecí prsní a jiná sušší masa a tvrdší zeleninu ,jako mrkev a parika) mi opravdu problémy dělaly,ale ne tak,aby mě to nějak výrazně komplikovalo život. Necítila jsem ani nijak výrazné omezení,ale strašně jsem se hlídala. Hubla jsem myslím pěkně a srovnatelně právě s Janičkou,která je tubu matadorka, a se kterou jsme se navzájem motivovaly. Až zpětně jsem si dala dohromady,že mi problémy začaly po doplnění. Nezačaly totiž hned. Ze začátku jsem byla hlavně ráda,že cítím právě to omezení a opět jsem se snažila vychytat vše tak,aby problémy byly co nejmenší, ale bylo to horší a horší. Jenže mezi tím se mi po letech podařilo otěhotnět po umělém oplodnění. Bohužel mě provázely dost silné nevolnosti a těžko říci,jestli to bylo tím nebo vygradovaly problémy s tolerancí stravy , ale ve chvíli,kdy jsem už byla objednaná u Dr Hrubého na odpuštění bandu jsem po jednom dalším zvracení pocítila silnou a,intenzivní a také neustupující bolest.Nemohla jsem nic polknout,včetně vlastních slin a tak ihned,když mi došlo,že to opravdu není v pořádku,jsem volala panu doktorovi a ten mi řekl,že druhý den odjíždí na dovolenou,tak ať nečekám a přijedu. Ve svém volnu,večer před odjezdem na dovolenou mi v prázdné ambulanci vypustil band a doporučil,abych - pokud budu mít ještě problémy - zašla na pohotovost. Ze začátku to vypadalo,že bude líp,ale nebylo. Ráno,po probdělé noci jsem jela na pohotovost v liberecké nemocnici. Protože jsem byla těhotná,tak mě poslali na gyndu,kde slyšeli o bandáži snad poprvé. Ptali se mě třeba kolikrát denně zvracím a já odpověděla,že 40 až 50 x a lékař s velice ironickým tónem opáčil,že to těžko,ale že mi teda musí věřit,když to říkám. Byl víkend,tak žádná vyšetření,ale hospitalizace na gyndě,kde mi podávali protiblinkací léky. Opakovaně jsem se snažila lékařům říci,že to už s těhotenskými nevolnostmi nesouvisí,ale poslali mi i výživovou poradkyni,která měla silnou utkvělou myšlenku,že jsem bulimička a vysvětlovala mi,že miminko musí taky papat . . Abych to zkrátila,tak v úterý mě poslali na gastro,kde ještě nikdy (!) neměli -podle jejich slov- nikoho s bandem. Taky se v tom nějak nevyznali a vyšetření trvalo 40 minut.Nakonec se usnesli,že je prostě žaludek nefunkční a nasondovali mě nosem do střev,aby ho vynechali a odeslali mě na JIP zpět na gyn. odd. Tam mě tou hadičkou několik dní krmili a především monitorovali,jak se dařilo mimi. Nakonec jsem se spojila s turnovskou ambulancí,kde mi hodná sestřička prozradila.že už v sobotu bude pan doktor v Česku a mám mu zkusit zavolat. Naštěstí se můj ošetřující lékař s panem doktorem domluvili a v neděli proběhl převoz a v pondělí ráno operace - vyndání bandáže. Té předcházelo ještě jedno gastro v Turnově,prováděné pane doktorem Hrubým (nesrovnatelné !!!) a bylo tjištěno,že se žaludek částečně protáhnul bandem zpět,vytvořil kapsu,která nepropustila dál nic a že je to neopravitelné. . .
Máme krásnou zdravou holčičku,takže to má dobrý konec.
Já jsem v těhu přibrala 30kg, v porodnici nechala 8kg a zbytek (20kg) nasbírala postupně. Pro tubu jsem se rozhodovala dlouho,ale zatím opravdu nelituji. Co se týká komplikací,tak mě pálívá žáha,ale zabírá Helicid.
Všem,kdo bandáž máte,přeju co nejméně komplikací a všem také hodně sil v boji s kily !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
_________________ 35 let,synek 9 let a dcerka 2 roky bandáž 4.1.2008 , odstraněna v těhu, tubulizace květen 2010, Turnov
|