Tak jsem dočetla a "psychycký hlad" je velice zajímavé téma, takže přidám něco do krámku.
Jsem po opce krátce a musím říci, že když si naberu jídlo, něco co mám opravdu ráda, tak se mi toho na talíři zdá opravdu málo, poctivě odvažuji 80g a jak začnu jíst a pomalu žvýkám a melu v puse, tak mi to dokonce přestává chutnat a pak jakmile cítím malý náznak toho, že už mám dost, tak přestanu jíst, momentálně mám klapku na cca 50-60g a to se mi i stane, že pokud mám již něco v puse a cítím, že to nepolknu, tak to raději vyplivnu a pak si říkám, jak obrovkou porci jsem měla a jsem spokojená a mám pocit, jako bych snědla plný talíř jako dřív, taky je tu důležité si nandavat na malé talířky, já používám pod šálky, pak toho jídla na tom talíři je hrozně moc
S čím mám opravdu veliký problém je to pití... Když nějak jdu, dám si kafe a oni mi nabídnout třeba zákusek, pokud vědí o operaci, tak jim prostě řeknu, že si dám kafe, pak chvilku počkám a pak si dám kousek zákusku (včera jsem si kouskla do věnečku a fujjjjj, nemám ráda sladké

). Horší je to u někoho kdo o operaci neví, viz tchýně, chodíme tam každou neděli a ona peče a pořád mi něco nabízí a já se vymlouvám, že nechci, že jsem přejezena, že jsem přeslazená atd.

Vidím na ní, že jí to urazí, jenže co naplat.
No a pak taky čekání 30 minut po jídle na pití, to je fakt nejhorší věc na celé operaci, to pití, ale je to o zvyku a věřím, že si zvyknu

Stojí to za to

_________________


Břeclav -
24.1.13 nástup na tubu - Břeclav - úspěšně zvládnuto
1.12.2014 - abdomino ... FN Brno ... dr. Adlerová ... největší spokojenost
26.1.2015 - po 11 letech a jednom prodělaném IVF, po adopci malého Adámka, jsem zjistila, že jsem těhotná
