2.6. úterý - v 8:15 nástup v nemocnici, ale jako správný plašan sem tam byla o hodinu dřív
. Ještě poslední odběry krve, pokec s anesteziologem a kolem 11 hodiny mě ubytovala sestřička na nadstandartu.
Za 2 hodiny přišel pan primář Vraný s nabídkou několika druhů operace a vysvětlením proč SADI-P bypass s plikací pro mě bude nejlepší, když viděl, že na tu plikaci kroutím zamítavě hlavou, usmál se a řekl, nebojte, tady nejste v ISACE ani na OB klinice, tohle vám nepovolí
. Pak začal vážněji, že moje operace bude asi až ve čtvrtek, protože na středu má hodně operací rakovin. I když to mozek chápal, že rak je přednější, ale nechci čekat další den, prý se rozhodne ve středu dopoledne. To mi vzalo trošku náladu a šla jsem na žal si dolů pro kávu a na parkoviště na cígo. Pak už jen vybalování, přemýšlení, chvilkama plašení, strach, uklidňování. Večer injekce na ředění krve, prášek na spaní, který kupodivu zabral.
3.6. středa- prášek zabral, ale už v 5 hodin ráno sem měla oči jako zářivky a zase moje palice jela na plný obrátky. V 7 ráno mi dali prášek na uklidněnou, prý v 10 se rozhodne, zda mě dnes odoperují. Chvilkama v mrákotách, spánku, v 10 se rozletěli dveře, vlítl mi tam pan primář, že ve 14 hodin mě budou operovat. Okolo 13 hodiny, přišli sestřičky, já se oblékla do anděla, zafačovaly mi nohy a hurá na sál. Tam mi ještě něco říkali, přelezla sem si na operač. lehátko a pak už sem se probudila na Jip a přede mnou hodiny, co ukazovali 17:20. Trošku sem měla bolesti, ale sestřička mi řekla, že za chvilku to přestane a měla pravdu. Skoro jsem nespala a bylo mi i fajn. Občas sem prohodila pár slov s paní, co jí operovali přede mnou. Šáhla jsem si na břicho a žádná hadička, jen v nose.... panebože, oni mě otevřeli a zavřeli, asi to nešlo, neeeeeee to nechcíííí, vemte mě zpět na sál. Sestřička se usmála a řekla, že jsem odoperovaná a ať jsem ráda, že sem nemusela mít drén, to znamená,že vše proběhlo v pořádku
.. zase usínání a probouzení.
4.6. Raní hygiena, dala jsem to po svých rozklepaných ...
tam mi pomohla sestřička umýt a hurá na kontrolní rengén. První opravdu nepříjemná věc v nemocnicci, nešlo ani tak o tu hořkost, ale o žaludek, který se vzepřel a začal mi lítat od krku, snad až do močáku, ale udržela sem se jen tak tak. Pak odvoz na pokoj, dala sem si 2 hodinky spánku, to mě docela posílilo a přišla sestřička, abych začala pomalinku pít. I jsem chodila. Čaj nešel ani náhodou, voda docela ano, ale od 16 do 22 hodin mi dal žaludek tak zabrat, druhá velmi nepříjemná, ale poslední věc v nemocnici, že jsem chvílema opravdu litovala, že jsem na operaci šla. Dali mi do kapačky něco na žaludek a to mi pomohlo, ale 6 hodin bolesti žaludků, převracení, slinění... uáááá... pak už jen trhaný spánek do rána
5.6. Obrat o 1000%, bylo mi fajn, o žaludku sem nevěděla, chtěla sem ven, bylo tam krásně,, ale prý zatím ještě ne, tak sem si vyprosila pochodování na chodbě, to mi pomohlo.
6.6.- 7.6.- 8.6. už paráda, byla jsem víc venku než na pokoji, nachodila sem tam opravdu kilometry, žádné nafoukávání, byla jsem stále chválena primářem klábosila sem tam s plotýnkama a dělohama, jak sem si je láskyplně přejmenovala a v poledne odjez domů.
Na závěr.. i přes ty dva problémky, které se mnou docela zacloumaly, bych šla znova. Nebojte se a jděte do toho
_________________
[url=https://www.TickerFactory.com/weight-loss/wVI6XMp/]
12.3.2015 konzultace Jablonec-pan primář Vraný, 168 kg
3.6.2015 operace, plikace žaludku, duodenální bypass, SADI-P
2.11. 2017 Abdominoplastika opět Jablonec a Mišák
5.6. 2018 modelace prsů, Brno MUDr Adlerová