Dobré ranko ze Zlína
Včera jsem mluvila s p.dr. Šimoníkem z Mostiště a pokud mi to nevyjde ve ValMezu skrz pojišťovnu, tak to vypadá, že se spolu určitě domluvíme

Jsem tak šťastnáááááá
Pořád chodím koukat na vaše úžasné fotky na rajčeti a už se nemůžu dočkat, až tam budu mít svoje album
A co se týče té proběhlé debaty - obezita a štěstí.
Myslím, že částečně mají pravdu obě strany.
= jak jedna strana, která tvrdí, že šťastný může být člověk i s kilama navíc - štěstí je i o pocitu v hlavě
S mou váhou 155kg mám fajn přítele(hubený a svalnatý), super sex, měla jsem i dobrou práci, chodíme plavat, do aquaparků/bazenů/do přírody.
Dokud jsem ho nepotkala, byla jsem společenská i před ním, ráda se chodila bavit i plavat. Ale on mě částečně změnil a posunul k lepšímu.
= tak druhá strana, která tvrdí, že nemůže být člověk se 120kg šťastný. Já bych to nedefinovala, že člověk nemůže být šťastný. Souhlasím s tou podstatou a definovala bych to tak, že spíš nás obezita omezuje a na nás je to, jak moc ji necháme, aby nás ovlivňovala

Například je fakt, že třeba kdo rád jezdí na koni, tak s mou váhou by to asi těžko šlo. Tak by se dalo říct, že člověk by z toho mohl být tak trochu nešťastný, ptž by nemohl dělat to, co by chtěl a co má rád. Ale rozhodně bych nepsala, že nemůže být šťastný! Jde o to, že
pouze z té omezující části života je nešťastný.
Mě třeba vždy hodně mrzelo to, že nemůžu na tobogány, skluzavky a tak. Vždy jsem trpěla utkvělou představou, že tobogán pode mnou praskne - urve se

A nikdo mě tam za 27 let nedostal ani heverem.
A hle, s nynějším přítelem a jeho úžasnýma prckama jsem před dvěma týdny začala sjíždět tobogány o 106
Nakonec mě tak nahlodali a zkusila jsem to a řekla si, děj se vůle Boží a Bůh mě nechal sjet bez problémů, jen s vyhrnutýma plavkama až ke krku

A já jsem strašně ráda, že jsem se na tobogány odvážila už za nynější nejvyšší váhy a ne až budu hubenější, že jsem zase něco překonala

Myslím, že pocity štěstí a neštěstí se v životě dost mění - jeden den jsme šťastní a druhý den můžeme být zase nešťastní. A kdyby to až tak záviselo na váze, tak jsem jednou modelka 90-60-90 a za pár dní třeba zase 155kg špendlíček

Ale abych byla fér, občas na mě taky spadne takový ten splín, kdy se mi na mě nelíbí vůbec nic, přijdu si jako tlusté prase a tak podobně ...
Ale na druhou stranu vím, že to mají i "hubení" s normální postavou. Prostě to občas padá na všechny
