dobré ránko osazenstvo
lotynka zůstala jsem u té samé psycholožky , ačkoli jsem si zpočátku myslela , že je to nehorázná čůza , která o mně nemůže nic vědět a jde jí jen o to jak vydělat . Ovšem čím víc jsem o tom přemýšlela , tím víc jsem zjišťovala , že má v dost věcech pravdu

Byla jsem zvyklá každý stres zajídat , jak jsem měla nervy v kýblu , pořád jsem musela něco žvýkat

což s ohledem do budoucna prostě není to nejlepší . On žaludek časem povolí a nejen , že člověku dovolí sníst větší množství , ale i v daleko kratších intervalech než před operací , což by s tím mým stresovým žraním moc dohromady nešlo

Po třech měsících u ní jsem k jídlu získala úplně jiný vztah , dřív jsem každý den musela mít něco sladkého , už před operací jsem tohle odbourala . Před dvěma měsíci jsem musela řešit odchod ze zaměstnání , změnu bydlení a kapku ponorka s manželem , být to dřív řešila bych to jídlem , dneska jsem v tomhle směru povznesená

nebo jak to nazvat . Zkrátka už před operací jsem se naučila , že jídlo opravdu není všechno a teď po op už to jen piluju , operace mi ukázala , že můžu v poho vegetit i z malé porce , což jsem dřív nějak nemohla pochopit , pokud nebyl na talíři kopec , něco bylo špatně

_________________
32let/174cm, vdaná ,dvě děti a jeden velký pes
žaludek po resekci pro vředy 16.7.2013 , velikost cca 300ml

