Zdravím všechny 
..děvčata, jak jste se bavily o prioritách, jaké jsou pro někoho před a po opce. Tak ten pán to časem pozná a pak už třeba bude pozdě, ta holčina, co se tu o ní píše, to také pozná a pokud jde člověk na opku a nemá v hlavě srovnáno co ho čeká a nejen jeho, po opce, tak to je špatné...
a vůbec je pak jedno at jde s depresí či se nějak takto léčí nebo je uplně zdráv ale důležité je to pochopení všeho co následuje..to tady jsme asi pochopili každý, že ta změna je citelně znát..(a nejsem asi jediná kdo to tu takto píše, už se to mnohokrát opakuje, ..že srovnej si to v hlavě a pak je opka v pořádku, jdeš jen nalomený či jen na doporučení lékaře, tak pak ty chyby přijdou at hned nebo pzději..)
..třeba také píšete, že se pro někoho nezměnilo to vnímání a priorita mít jídlo na prvním místě. No popravdě, u mě také néé. já jsem v kuchyni ráda a peču, vařím zkouším nové věci a jídlo miluji a operace mě tento pocit naštěstí nijak nezkazila!!!! Prostě stejně musím obstarat rodinu, tak když náhodou dělám něco, co nemůžu sníst nebo po opce už ani pozřít, tak si to dám stranou a dochutím či přidělám jinak, dle mé chuti a dám si jen tolik kolik můžu, to samé u jiných pochutit či domácích nápojů..prostě ráda se najím a hlavně pochutnám, ale je to v hlavě, prostě si dám jen tolik, co můžu, ale určitě se nepřejídám, protože vím, že mi to jídlo neuteče a mohu si dát za pár hodin zase něco dobrého a třeba jiného, takže tělo nestrádá a chutové bunky také néé, jen je to upravené do porce a velikosti po opce...tohle by si takto měl srovnat každý kdo rád jí či si pochutnává,
jídlo nemá nožičky, to nikam neuteče..
..