Tak holčičky moje zlatý, jsem tady! Na fóru a doma. A nejsem taky sama, je tu se mnou moje bandáž. Přijeli jsme kolem poledne a pak jsem šla s malým spát, protože jsem v nemocnici toho moc nenaspala (dnes jsem se probudila ve 3.00) a ne a ne znovu zabrat. Už je mi dobře, ještě jsem pořád taková nafouklá. Jde to už zaplaťpánbůh horem i dolem

, takže doufám, že to bude za pár dní dobrý. Jsem ráda, že to mám za sebou, byly to nervy. První, druhá, poslední a nakonec druhá. Takže jsem si ten den operace pořádně zanervačila a pobrečela, ale hlavně, že už je to za mnou. Port bolí, ale to určitě znáte všechny. Jinak pocit hladu se opravdu zatím nedostavil. Víc jak 100 ml do sebe nedostanu ani náhodou, asi je to všechno ještě oteklý. Budu se snažit dodržovat ty tři hodinky mezi jídlem a hodně pít, protože hlad opravdu vůbec necítím. Ještě jsme se s tou mojí holkou bandáží nezžily, takže se musíme naučit jedna druhé naslouchat. Zatím nevím, jestli je to hlad nebo plyny, protože mi tam pořád tak kručí a škruňká.
Holky, moc děkuju za podporu, jste fakt zlatíčka. Takže teď mi nezbývá nic jiného, než začít ten nový život!!! Držte palce, ať to zvládnu!!! Díky holky, moc.

_________________
--31 let - bandáž 3.4. 2007 -- redukce - 7 kg před operací MILUJU SVOU BANDÁŽ
Doplnění 10. 7. 2008 - 2ml
[/url]